DHL Extraliga juniorů každoročně chrlí desítky hráčů, kteří často musí „pohlédnout realitě do očí“. Pokud nejste Jaromír Jágr, Dmitrij Jaškin nebo třeba Tomáš Hertl, čeká vás tvrdý boj o místo na slunci. A může být celkem jedno, že jste ve své poslední juniorské sezoně coby kapitán dovedli svůj tým až do finále, a že jste byli z hlediska kanadského bodování nejlepším obráncem soutěže (56 zápasů, 13 gólů a 35 nahrávek).

Nutnost vyletět z důvodu věku „z hnízda“ a začít mávat křídly mezi dospělými aktuálně zažívá i jednadvacetiletý bek David Bernad. Loni kapitán juniorky BK Mladá Boleslav, lídr se slovem v kabině, expert na samostatné nájezdy, letos obránce A-týmu prvoligového Ústí nad Labem, který „sedí v koutě“ a bojuje svoje první bitvy v trochu jinačím světě, než na jaký byl doposud zvyklý.

David Bernad začínal s hokejem v rodném Písku. Sám přiznává, že k tomu tak nějak dojít muselo. „Od malička jsem sportoval rád. Zkoušel jsem všechno možné, později už zůstalo jen u hokeje.“ Důvod byl prozaický - starší bratr Jakub, který už tomuto sportu propadl. „Já se do hokeje postupně opravdu zažral,“ přiznává s úsměvem. Právě bratr byl pro něj dlouhou dobu vzorem. „Chtěl jsem být jako on. Chtěl jsem se mu vyrovnat a snad i v rámci zdravého bratrského hecování dokázat, že můžu být i lepší,“ dodává. Kdo je nebo není lepší, je otázka do pranice, když už nic jiného, alespoň se Davidu Bernadovi splnil jeden malý sen - zahrát si s bratrem v jednom týmu. „Letos jsem párkrát naskočil za Písek, takže jsme si spolu zahráli,“ pochvaluje si.

Už coby žák nakoukl do jiného města a oblékl dres Českých Budějovic. „Na rozdíl od Písku se tam hrála extraliga, takže to byl určitý krok vpřed a mohl jsem mít do budoucna trochu jiné vyhlídky. Zpětně to považuji za dobrou zkušenost, v takhle mladém věku poznat jiné prostředí, spoluhráče i trenéry. Dost mi to dalo.“ Právě v Českých Budějovicích potkal trenéra, který usměrnil jeho další hokejového kroky. „Roman Heindl mi toho dal opravdu hodně. Řekl mi, že se mám definitivně přestat snažit hrát si na útočníka a být obráncem. Faktem je, že jsem měl vždycky tendence dělat tak trochu obojí,“ přiznává s úsměvem.

Speciálně u Romana Heindla, který se později stal shodou okolností jeho trenérem v Písku, se Bernad na moment zastaví: „Myslím, že tím, jakým hráčem dneska jsem, jsem z velké části díky němu. Vždycky byl za všech okolností férový, spravedlivý. Prostě dobrý člověk a ještě lepší trenér. Opravdu hodně mě ovlivnil,“ dodává.

Později spolu vybojovali mládežnickou extraligu. Nebylo tedy vyloženě nutné zůstávat v Motoru, i kvůli škole se tak vrátil domů. „Šel jsem na střední v Písku, rodiče trvali na tom, že maturita je něco, přes co pro ně nejede vlak. Tenkrát mě to asi trochu štvalo, ale dneska uznávám, že měli pravdu,“ děkuje na dálku.

Z málem osudové chyby se vyklubala „jen“ půlroční přestávka

Litovat návratu domů nemusel. Nejenže úspěšně odmaturoval na střední ekonomické škole, navíc byl v týmu, který se postaral o největší úspěch písecké hokejové mládeže – postup staršího dorostu do extraligového play off. Jihočeši si nejprve poradili s Chomutovem, ve čtvrtfinále pak statečně vzdorovali Liberci. Jedenáct sekund před koncem rozhodujícího (a v tu chvíli už také jasně prohraného) zápasu ale Davidu Bernadovi historický úspěch zhořkl.

„Dneska už bych něco takového neudělal. Byla to klukovina, blbost. Bylo mi sedmnáct a prostě jsem nepřemýšlel,“ přiznává otevřeně. O čem je řeč? Zmíněných jedenáct vteřin před koncem Bernadovi vypověděly nervy a vypálil po hlavním rozhodčím pukem. Něco takového se nepřechází jen tak. „Dostal jsem půlroční zákaz startu. Později jsem zkoušel žádat o částečné prominutí trestu, ale zamítli to. Musel jsem si to vyžrat až do konce,“ ohlíží se zpátky.

A že to nebylo jednoduché. „Dá se říct, že jsem tehdy dospěl. Nejenže jsem si v hlavě musel srovnat, co jsem udělal, a pro příště tomu předejít, ale bylo mi osmnáct a najednou se celý hokej scvrkl jen na tréninky.“ S trochou nadsázky se dá říct, že ho zachránila Mladá Boleslav. Měl sice nabídky i z extraligových klubů, kterým tehdy ten Bruslařský ještě nebyl, ale jednání pravidelně troskotala na jeho disciplinárním trestu. „Vždycky budu vděčný za to, jak se ke mně v Boleslavi postavili. Dali mi šanci a byli ochotní měsíce čekat, než jim to budu moct začít splácet,“ děkuje jednadvacetiletý obránce. V Bruslařském klubu si jej vyhlédl tehdejší trenér juniorů Tomáš Potěšil, podpory se mu dostalo i od předsedy mládežnického oddílu Milana Ficka. Hlavní tým Středočechů mu dokonce nabídl hráčskou smlouvu.

Tvrdé začátky v juniorce přinesly zářivý konec

Zdálo se, že to nejhorší je za ním, to špatné v sezoně 2012/2013 si ale ještě nevybral. Sotva odehrál pár zápasů, zlomil si čelist. „Celý ročník byl tak trochu jako noční můra,“ přiznává dnes už s úsměvem na rtech. Jestli byl někdy prostor na myšlenky celou hokejovou vizi hodit za hlavu, bylo to nejspíš tenkrát. Ne ovšem pro Davida Bernada. „Vůbec mě nenapadlo, že bych to měl zabalit. Naopak jsem se o to víc kousl a byl odhodlaný vydržet. Krom toho za mnou stálo velké množství lidí, kteří mi věřili a já je nechtěl zklamat,“ dodává.

Ve zmíněném ročníku nakonec naskočil jen do dvanácti zápasů, o to víc se ale vydařil ten následující. Byť i v něm chvíli laboroval se zraněním, vysloužil si kapitánské céčko v juniorech a byl u pokládání základů pozdějšímu úspěchu boleslavských mladíků. V neposlední řadě si připsal první starty za muže. „Být v jedné kabině s Davidem Výborným, Michalem Brošem, poslouchat, co vám říkají František Výborný s Marianem Jelínkem... Když mě pak navíc v létě vzali do přípravy, byla to pro mě naprostá paráda, v tu chvíli vlastně splněný sen,“ přiznává.

V nadcházející sezoně, v té s datováním 2014/2015, se do extraligového A-týmu Boleslavi a ani do 1. ligy jako takové nepodíval. „Nějakou dobu mě to mrzelo, přiznávám, že jsem i řešil nějaké varianty, jak se výrazněji podívat do dospělého hokeje, ale dneska už nelituju, že to nevyšlo,“ vzpomíná. „V boleslavské juniorce jsem zažil něco naprosto neuvěřitelného a svým způsobem i neopakovatelného. I kdybych měl jednou prožít třeba ještě něco většího, tohle bude už vždycky jedinečné.“

Bruslaři se přes nedůvěru a skepticismus mnohých probojovali až do finále extraligy juniorů. Byť z toho nakonec zlato nebylo, po dlouholetých trápeních mladoboleslavské mládeže sami sebe tak trochu mistry nazývat mohli. „Byli jsme obrovská parta vedená dvěma super trenéry Křivohlávkem a Žabkou. Uměli jsme si věci vyříkat, vynadat si, pochválit se. Vždycky na to budu rád vzpomínat,“ říká Bernad. „V tomhle roce mi prostě klaplo naprosto všechno, hrozně mi pomáhala i rodina a taky přítelkyně. V průběhu té sezony jsem cítil obrovský vítr v zádech a už vždycky ji budu vnímat jako jednu z nejlepších.“

Ústecká štace, která může rozhodnout

Úspěch juniorky ale málokomu přinesl reálnou šanci v A-týmu Mladé Boleslavi. Jednadvacetiletý Bernad nebyl výjimkou, tentokrát pro něj nezbyl prostor ani v letní přípravě. „Samozřejmě mě to mrzelo, to přiznávám, ale zvykl jsem si, že v hokeji věci nemůžete brát automaticky. Naopak je potřeba na sobě dál makat a vytrvat,“ hlásí odhodlaně. „Například jsem si v létě střihl individuální letní přípravu a řeknu vám, že je to něco dočista jiného. Nejenže pořádný fyzický zápřah, ale taky obrovská sebekontrola. I tohle mě posunulo dál,“ říká.

„Krom toho mi Boleslav pomohla najít místo ve WSM Lize, konkrétně v Ústí nad Labem. Ono přejít mezi mládežnickým hokejem k tomu dospělému chce nějaký čas, než si člověk zvykne.“ A to nejen na fyzické parametry hry. Zatímco v juniorce měl Bernad coby kapitán velké slovo, tady ví, že se musí krotit. „Občas se přistihnu, že chci už už něco říct, ale pak mi dojde, že bych vlastně neměl,“ přiznává upřímně a se smíchem. I tak jsou ale v ústecké kabině hráči, kteří si jeho názor poslechnou, věk nevěk. „Musím říct, že hlavně Jirka Kuchler je v tomhle obrovská osobnost. Sám od sebe se s námi mladšími začne bavit, a to naprosto o čemkoliv. Každému mlaďasovi, který začíná v dospělém hokeji, bych přál mít někoho takového v kabině.“

Ústeckému klubu aktuálně patří desátá příčka v tabulce, nutno ale podotknout, že na pátou ztrácí jen šest bodů. Severočeši se tedy pohybují v hodně vyrovnaných vodách. „Držíme se cíle, který jsme si dali před sezonou - tím je play off. Myslím, že na to máme. Oproti začátku sezony si to víc sedlo. Máme za sebou dobré období, třeba výhry proti Slavii a Kladnu. To snad o něčem vypovídá, ačkoliv to nechci zakřiknout,“ dodává s úsměvem.

Končí mu smlouva, ale chce se poprat o novou

Neměli bychom zapomenout, že Davidu Bernadovi není cizí ani inline hokej. Z juniorské kategorie má dva tituly mistra světa, stejně tak z kategorie mužů. Díky tomu procestoval i zajímavé destinace - Kolumbii, Argentinu nebo Kalifornii. „Všechno to byly obrovské zážitky. Sportovní a dost často i lidské,“ naznačuje.

Ve svých jednadvaceti letech toho sympatický bek z jihu Čech zvládl víc než dost. A v hlavě to má – jak se říká – srovnané. Kdo by to byl řekl, ale po maturitě na ekonomické škole se ještě učí na kuchaře, vaření ho totiž baví. A v Ústí nad Labem dobrovolně „zabíjí“ volný čas brigádou v obchodě se sportovními potřebami. „Když to někomu řeknu, většinou se mi směje,“ přiznává Bernad. „Hráči s profesionální smlouvou většinou nechodí prodávat tenisky. Ale přijde mi lepší dělat něco smysluplného, než se mezi tréninky a zápasy poflakovat od ničeho k ničemu,“ dodává.

Co přinese budoucnost, zatím netuší. Díky své uvědomělosti a pohotovosti v životě i na ledě se snad neztratí. „V Boleslavi mi letos končí smlouva. Nejsem si jistý, co přijde dál,ale stoprocentně vím, že chci hrát hokej. Budu strašně rád, pokud to bude alespoň v 1. lize. Ve zbytku téhle sezony udělám všechno proto, abych se o tu šanci porval,“ hlásí odhodlaně.

Sdílet článek na sociálních sítích

Nejnovější články

  • Dorostenecký Try-out

    20. 3. 2024

    Ústí nad Labem - Ve středu 27.3. na zimním stadionu v Ústí nad Labem se koná Try-out do kategorie dorostu pro sezónu 2024/2025. Dorost bude již třetím rokem účastníkem 2.nejvyšší soutěže. Try-out se týká hráčů ročníku 2008 a 2009.

  • Ústí nad Labem - Jak jsme Vás již informovali začátkem března ohledně nové identity A-týmu, který v nové sezoně bude vystupovat pod názvem HC Slovan Ústečtí Lvi a zároveň bude mít vlastní webové stránky a sociální sítě. Je potřeba dodat, že stávající web slovanusti.cz, facebookové a instagramové stránky se budou věnovat dění kolem mládeže Slovanu. Budeme Vás informovat podrobně o dění kolem mladých nadějích Slovanu a celkové práce všech trenérů a lidí kolem mládeže.

  • Ú s t í n/L. - V letošním roce proběhne opět Hokejové soustředění mládeže 2024. Pevný termín soustředění je stanoven na 11. 08. - 16. 08. 2024.

Hlavní partneři

Významní partneři

Mediální partneři

Partneři mládeže