Verčo, ty jsi se vrátila nedávno ze Švédska, kde jsi byla součástí ženského týmu na MS U18. Jak vzpomínáš na tento turnaj, kde jsme skončili nakonec na 5.místě. Už přebolelo nešťastné vypadnutí ve čtvrtfinále s Finkami?
MS U18 ve Švédsku bylo super akcí a velká zkušenost pro mě i ostatní holky. Pro některé z těch starších to byla poslední možnost se účastnit, a o to větší jsme měly touhu a chuť postoupit do A skupiny. Bohužel se nám to nepodařilo, což nás hodně mrzelo, ale doufám, že si z toho vezmeme ponaučení pro příští MS a konečně přes čtvrtfinále projdeme. Pro mě navíc bohužel skončila hra na MS zápasem se Slovenkami, kde jsem po podražení spadla a pohmoždila si zápěstí, které mi tam dali do sádry. Musela jsem tedy zbylé dva zápasy sledovat z tribuny, což bylo snad ještě horší než být na ledě. Tep mi skákal neskutečně vysoko, držela jsem všechny palce, ale bohužel to nestačilo. Věřím, že příště už dopadneme určitě lépe.
Aktuálně se účastníš Evropského olympijského festivalu mládeže v Rakousku, přibliž nám tuto akci a tvé působení v ženském týmu U16?
Jedná se o Evropský olympijský festival mládeže, kde se dívčí hokej hraje sice v Rakousku, ale další sporty jsou převážně v Itálii, kam jsme tedy jely i na zahajovací ceremoniál v sobotu, a pak jsme se opět vrátily do Rakouska. Před tímto festivalem jsme se s týmem sešly na přípravném kempu v Písku. Bylo potřeba se po určité pauze znovu sehrát, natrénovat některé věci, jako např. přesilovky. Do Rakouska jsme pak vyrazily v pátek. První zápas byl v neděli večer.
V prvním utkání se Švédkami jsme vyhráli na nájezdy, jaký to byl zápas z tvého pohledu a jaké má tým ambice v turnaji?
Šly jsme do zápasu s tím, že to bude zřejmě nejtěžší zápas ve skupině. Jednak je tým Švédska poměrně silný, a také to byl náš první turnajový zápas, což je vždy trochu nervózní. Chceme tu předvést určitě co nejlepší výkony a odvézt si rozhodně zlaté medaile. Zápas byl hodně vyrovnaný, ale věřily jsme a hodně se jako tým podporovaly. Určitě hodně důležité bylo to, že jsme po druhém gólu Švédek nepřestaly hrát a pokračovali jsme až do konce.
V Rakousku jste dvě reprezentantky ústeckého Slovanu. Jak moc ti pomáhá, že si na akci právě s brankářkou Verčou Ortovou?
Určitě jsem ráda, že je tady Verča Ortová s námi a přeji jí, aby tu byla s námi tak spokojená, jako já. Všechny holky z U16 už se více méně známe, jsme prima parta a těšíme se vždy na sebe. Je to přeci jen jiné než hrát mezi samými kluky.
Co se týče působení ve Slovanu, hraješ za 9. třídu s kluky, ale zároveň na Kladně ženskou extraligu. Jaký vidíš rozdíl mezi těmito soutěžemi?
Rozdíl je celkem velký, u kluků se hraje více kontaktní hra a u ženských je to spíše o technice. Ze začátku se mi občas stávalo, že jsem byla na trestné kvůli zákroku, který by u kluků normálně prošel, ale teď už v tom umím chodit trochu lépe (smích).
Stíháš při svém vytížení sledovat i A-tým Slovanu, případně, zda chodíš pravidelně na zápasy a jak se ti zamlouvají letošní výkony?
Bohužel tuto sezónu naše áčko moc nestíhám sledovat, jsem velmi vytížená svými zápasy.
V náborech se ústecké mládeži v posledních třech letech velmi daří. V nových ročnících působí kolem třiceti dětí, což je oproti minulosti velký posun. Na tomto úspěchu má zásluhu celý kolektiv trenérů a nově zavedené postupy. V sezóně měla 2. ,3. a 4. třída přihlášeně 2 týmy v soutěži minihokeje. 4. třída, vedená Karlem Císařovským a Vlastimilem Davídkem navíc úspěšně soutěžila v CCM lize a dosáhla 3. místa v celorepublikovém finále. Mladší žáci B (5. třída) udělali v sezóně velký pokrok a pod vedením zkušeného trenéra Petra Hnídka se každý zápas zlepšovali. Hráči 6. třídy se dokázali prosadit a postoupit do celorepublikové nadstavby na úkor týmů z Karlových Varů, Chomutova a Litvínova, kde zaznamenali několik vítězství. Tato soutěž přinesla velmi kvalitní zápasy a hráči potěšili trenéry Michala Kváše a Miloše Stibora. 7. třída (ročník 2011) pod vedením Martina Štěpánka a Davida Merty bohužel trpí menším počtem hráčů, což se projevilo na jejich výkonech. Starší žáci A pod vedením Radka Ptáčka bojovali do poslední chvíle o postup do nadstavby, ale nakonec jim o jediný bod unikl. I přesto tým předváděl bojovné a kvalitní výkony. Poslední žákovskou kategorií byl ročník 2009, který se až do konce snažil o účast v extralize pro následující rok. I když se to nakonec nepodařilo, tým Václava Drahoráda odvedl skvělou práci.
Armén Mikael Agateljan své sliby nenaplnil, ale ústecký hokej snad bude žít dál. Z bryndy se zadlužený klub pokusí vyvést nově založený spolek Slovan Ústečtí Lvi. „V této chvíli jsme jediný zájemce, kdo tady chce provozovat hokej na druholigové úrovni. Obrovským problémem jsou hokejové závazky ve výši zhruba 2,8 milionu korun. Ty musíme okamžitě uhradit a od toho se budou odvíjet další věci,“ říká předseda spolku Lukáš Vobecký.
V sezoně 2024 – 2025 bude pokračovat 2. liga pod názvem „Slovan Ústečtí Lvi“, jehož zástupci představili svoje plány na Valné hromadě držiteli licence.
