Komentář

5. října přijel do města pod hradem Střekov tým Bíliny. Ve čtvrt na dvanáct bylo vhozeno úvodní buly tohoto zápasu, který, jak se později ukázalo, se změnil v přestřelku. Úvodní třetina přinesla útočný hokej, defenzivní řady de facto vůbec neexistovaly, a tak mohly vyniknout útočné formace. Po dvaceti minutách svítil na kostce nad ledem stav 4:5. Pro diváky parádní podívaná, pro trenéry se o příliš radostnou třetinu nejednalo, protože zadní řady nehráli dobře ani jednomu týmu.

Během krátké přestávky se trenéři pokusili sdělit svým „ovečkám“, že by se hokej měl hrát ze zabezpečené obrany. Prostřední dějství přineslo skutečně, k radosti koučů, jiný hokej. Méně se útočilo, více pracovaly obrany obou soupeřů. Hosté byli o jednu branku lepší, tuto třetinu vyhráli 3:2. Celkový stav byl 6:8.

Toto skóre poskytlo domácím šanci na snížení, jenomže ústeckým nebylo souzeno. Žlutomodří se nedokázali prosadit. Ba co hůř, hráči si vůbec nerozuměli a z toho těžil soupeř. Bílina s Ústím neměla pražádné slitování, což dokládá i skóre. Prohrát 0:6… za 60 minut se to stát může, ale za třetinu(!)? Trenéři a zejména hráči se měli nad čím zamyslet.